Literatura Afriky

Mariama Bâ (1929-1981)
Kniha senegalské spisovatelky Mariam Bâ v překladu Věry Šťovíčkové-Heroldové mě opravdu nadchla. Hrdinkami knihy jsou dvě Afričanky ze Senegalu, moderní vzdělané profesionálky ve svém oboru a zároveň milující matky a manželky stejně moderních a vzdělaných mužů, které se musí v určité fázi svého života vypořádat s faktem, že muslimská víra dovoluje manželovi oženit se s další ženou. V dopisech se odráží naděje a zklamání, víra a tradice, smíření a nenávist. Brilantní jazyk, s kterým si Miriama Bâ pohrává, čtenáře doslova uchvátí, spisovatelka, známá v Senegalu netradičními náměti (ženská otázka, rovnoprávnost žen a mužů, porušování dosavadních "tabu") se stává jakousi revolucí, získává si proto všeobecnou oblibu a pevné místo mezi africkými velikány literatury........

Tak dlouhý dopis / Mariama Bâ ; přeložila Věra Šťovíčková-Heroldová. -- 1. vyd. v českém jazyce. -- Praha : BB art, 2003. -- 133 s.

více informací naleznete: zde

Koncert v Mecce

Čtvrtek 27.10.
Africké rytmy v klubu Mecca
Tak a máme to za sebou….největší koncert africké hudby(prozatím) u nás. Spokojenost či nikoliv?

Z mého pohledu šlo o velice zdařilý koncert, který byl jako třešnička na dortu obdařen zahraniční návštěvou z Německa a ze Senegalu. Bohužel kvalitu tohoto koncertu velice srazilo a myslím ze i některé zhnusilo výběr prostor, klub Mecca vůbec neodpovídá pro koncerty tohoto typu, největší zážitek a asi nejspokojenějším posluchačstvem byly nejspíše první dvě řady, které měli možnost vidět v plné kráse např. africké tance. Já byl za bukem, nebo-li za sloupkem a tak sem se neustále nakláněl a na špičkách se snažil vidět alespoň jednoho bubeníka.

Prostory bohužel limitovaly i tanečníky a tak v přeplněném sále posunout dav bylo docela odvážné, ale úspěšné. To, že ve své podstatě nikdo nic neviděl bohužel potvrzovalo několik vzteklých páru okolo mne. Mam dojem, že i skupina Ba-to-cu musela svůj program trošičku upravit a přizpůsobit velikosti podia a tak jak ji běžně znám z koncertů se neprezentovala. Velikou ranou pro fanoušky byly i ceny v klubu - ani ne půllitr piva nebo minerálky za cca 40kačen, podělaný zapalovač za osm korun zde stal 40, nakonec to stejnak dopadlo ze jsem na záchůdkách narážel na lidi kteří si do flašek od minerálky nalévali vodu!!!!!..

Další otázkou je, zda se jednalo, i o charitativní večer, mám dojem, že ve sklepních prostorech bylo možno koupit z některých to výrobků z Afriky, ale i zde narážím na špatnou informovanost, nikde žádný ukazatel, kam jít, v cestě stál zvukař s „aparaturou“, nehledě na přemrštěné ceny v klubu, které jakoukoliv charitativní akci odsouvali na pozadí (člověk se v tom dusnu raději napije, ale když dá za minerálku tolik peněz, tak asi na charitu moc nezbude).

uf, otřu si čelo - jsem já tedy vlastně spokojen, když tu tak kritizuji? Určitě ano, šlo o první akci tohoto druhu u nás a hluboce smekám přede všemi účinkujícími (ty jsem taky nekritizoval), jen prosím příští rok někde jinde..

zde je zas jedna pozitivní recenze, ale ne moje:
http://www.bavte.se/clanek.php?mesto=brno&clanek_id=2208